1. kapitola

26. srpna 2009 v 21:11 | NiCoOlk@ |  Trochu pozdě, nemyslíš?
Hehe, já jsem se do toho pustila co ? Mno však tady zse nic moc dlouho nepřibudee uwidíte :D Zatím pp .. Limit: 20 komentů :*


,,Tati?", ptala jsem se jednoho celkem slunečného odpoledne, když jsem vařila Charliemu až moc bohatou večeři. Pokusila jsem se upravit ryby , jak to vždycky dělal Harry a k tomu americké brambory. Právě teď jsem dodělávala salát. Můj hlas zněl až moc hystericky a nikdo by se nedivil proč. Dneska jsme mu s Jakem chtěli říct , že se bereme. Nebála jsem se toho, jak bude reagovat , protože bylo jasný , že bude moc rád. S Billym se nás na to už dokonce ptali před rokem.Bojím se toho , protože Charlie je přesvědčený , že víc jak to s Jakobem máme už to nemůže být. Myslí si , že pořád čekám a trpím. Oboje byla sice pravda , ale slíbila jsem si, že po svadbě to prostě udělám. Opustím se od toho , že on tady někde je. Nebo kdy byl. Budu žít svůj život s Jakem. Ale nejvíc se bojím toho, že vykřikne radostí a řekne , že je to dost, když už na něj nečekám.
,,Hm?"
,,Dneska se staví Jacob, jo?", řekla jsem opět s podtónem hysterie. Charlie zvedl hlavu od svých novin a podíval se na mě trochu ustaraným pohledem nebo spíš zvědavým. Snažila jsem se nasadit svůj normální výraz s menším úsměvem na rtech místo vystrašenýho obličeje.
Nejspíš si myslel , že mám strach z posledního roku na vysoké , protože znovu očima jezdil po řádcích novin.
,, Jo jasně. Dlouho jsem ho neviděl." , prohodil ještě, nečekajíc na moji odpoveď -byl zažraný do novin.
Povzdechla jsem si a začala nandávat na talíře. Dala jsem porci i pro Jaka. Chtěli jsme mu to říct předtím , než se pustíme do jídla.
Zazvonil zvonek a já jsem sebou trhla , jak jsem byla myšlenkama jinde. Šla jsem celá napnutá otevřít.
Otevřela jsem dveře a v nich stál Jacob. Musela jsem se pousmát. Po hodně dlouhé době jsem ho viděla v tričku.
,,Ahoj Bells." , pozdravil mě a objal. ,,Ach Jaku..." , řekla jsem šeptem.. trochu vystresovaným šeptem. Věděl čeho se bojím , ale mlčel. Usmál se na mě a šel dál. V kuchyni se Charlie pro změnu věnoval už uvařenému jídlu. Nasupeně jsem si založila ruce v bok. ,, Tati?" , řekla jsem s pozdviženým obočím.
,, Ahoj Jacobe. Tak jak to jde? Co Billy? Aaa.. promiň Bello , ale umíral jsem hlady." , řekla omluvným hlasem. To mě ještě víc popudilo. Ani nevím , kde se ta zlost ve mně brala , ale zničehonic jsem vyhrkla: ,, V pohodě tati. Vždyť jsem ti chtěla jenom říct , že se budu vdávat, to nic není ne?" , vyjela jsem na něj. Oba dva na mě vyjeveně zírali, nechápala jsem proč. Vztek byl opravdu velký a mně se po tváři ani newim jak začaly kutálet slzy.
,,Bello? Co? Ty a Jacob? No to je skvělé! Ale .. proč brečíš Bells? " ptal se mě Charlie. Jacob na mě pořád koukal trochu vyjeveně , ale když si všiml, že nejsem schopná slova , zachránil mě.
,, Charlie, Bella má teď moc těžké období, však víš. Hodně se rozhodovala, je toho na ni moc a tak ji to teď neber za zlý.", říkal. Věděla jsem co myslí to špatné období a rozhodování i Charliemu to muselo být jasné. Já jsem tam jak tělo bez duše stála.Nevím co se se mnou dělo, ale někdo mě sbíral ze země. Mluvily na mě hlasy , ale nedokázala jsem je idetifikovat. Dostihlo mě něco, co jsem se za ta léta pořád snažila schovávat, to před čím jsem utíkala. Moje vzpomínky..vzpomínky na minulost. Všechny vzpomínky ve mně explodovaly a vyplouvali na povrch. Viděla jsem všechny. Jen ty hlavní jsem ale nechla proudit pomaleji.
Bylo to , jako bych tam teď stála a koukala se na to jako na film. Na něco co s oživenou minulostí už šlo pryč ze mě.
,,Ty...mě...nechceš?" , říkala ta stará Bella. Ta Bella , která s těmito slovy odcházela pryč ze mě. Ta Edwardova Bella.
,,Ne." , říkal to beze stopy lítosti. Chtěla jsem tam v těch vzpomínkách zůstat a pořád se na něj koukat. Na jeho krásné oči a rysy podobající se tomu nejdokonalešímu člověku, Edwardu Cullenovi.
Ale cítila jsem , že ten chtíč opadává. Místo něho jsem chtěla vidět někoho jiného. Někoho, kdo mě zvedl ze dna.
Vzpomínky ale běžely dál.
,, Miluju tě" , řekla jsem ve své vzpomínce a zabořila tvář do jeho ramene.¨
,, Teď jsi můj život. " , řekl .
...
Další vzpomínky z baseballu, jak jsme museli čekat na bouřku a potom jak přišel James a ostatní.
Vzpomínka prvního polibku, vzpomínka na naši nádhernou louku, vzpomínka na jeho hlas a oči, vzpomínka ne něj....
Další kousek z těchto vzpomínek Edwardovy Belly odpadl. Následující vzpomínka byla poslední, která mě pronásledovala.
Zazvonil telefon a Jacob po něm začal sahat. Zastavila jsem ho , že to vezmu.
,,Haló?"
,,Žiješ." , ozval se sametově půvabný hlas , který se mi zařízl do hrudí jako střep. V krku se mi dělal knedlík. On zavolal. Ujišťoval se , že nejsem mrtvá.
,,Edwarde." , zašeptala jsem zloměně a v šoku.Nevěděla jsem co říct, vychutnávala si chvíli , že jsem s ním ve spojení. Ctěla jsem se ho zeptat , kde je a jak se mu daří a hlavně ať se vrátí , že ho miluju.
,,Chybíš mi, Edwarde. Moc. " , šeptala jsem ve vzlycích. ,, Bello...", řekl a vzdychl.
,,Miluju tě." , stačila jsem ještě říct , než to zavěsil. Alici už jsem pak nikdy neviděla, ani nikoho jiného.
Tahle vzpomínka udělala tečku za tímto životem. Byla jsem volná. Můj život už nebolel.
Jakobych se probrala z tranzu, jsem začala opět vnímat to, co je kolem mě.
,,Jaku, Charlie." , řekla jsem šťastným hlasem. Oba si povšimli mé změněné nálady a vyměnili si pohled.Nejspíš si mysleli, že bych potřebovala na pár dní do svěrací katajky , ve vypolstroované cele.
,,Bello? Je ti líp holčičko?" , ptal se ustaraně Charlie.
,,Jo je mi fajn. Nebylo mi moc dobře, omlouvám se , že jsem to musela zkazit tati.", řekla jsem a usmála se na ně. Jacob na mě koukal jaksi podezíravě, ale na něj jsem se taky usmála. Vím, že bude chtít vědět, co se stalo. Byla jsem u sebe v pokoji , nejspíš mě sem odnesli.
Charlie si odkašlal. ,, No, já půjdu dolů. Potom ještě probereme tu svadbu. Mám z vás radost, děti."
,,Díky tati. Za chvíli příjdeme za tebou." , slíbila jsem a sledovala jak Charlie jde a zavírá dveře u mě v pokoji. Jake se ani nemusel ptát. Začala jsem mu to vaprávět sama. Chvíli na mě nevěřícně zíral , že o Edwardovi můžu mluvit i myslet úplně normálně, bez jediného škubnutí , ale pak se mu tvář rozjasnila a objal mě. ,, To je skvělé Bello! Je super , že už se nebudeš tak moc trápit." , říkal nadšeně.
,,Já vím Jaku, já vím." , řekla jsem a vtiskla u dlouhý polibek.
Trochu ztuhnul. Nejspíš si něco uvědomil , něco co ho trápilo.
,,Jaku? Co se děje?", řekla jsem a podívala se na něj. Koukal se na mě moc opatrně, jakobych mu chtěla říct něco ošklivého.
,,Nic." , zamumlal. Dala jsem oči v sloup. ,, Jasně že se něco děje, tak už to vyklop."
,,Ty se na mě ale budeš zlobit."¨, podíval se na mě až moc provinile.
,,Nebudu slibuju. Řekni, co se děje Jaku. Nesnesu aby ses trápil."
,,Fajn. Víš...říkal jsem si, že když se ti teď tak ulevilo..možná už by jsi chtěla žít jiný život."
Absolutně jsem nechápala o čem to mluví. Jiný život? a bez něj? Teď když už se necítím jakobych někoho podvedla? To je šílenost. z mého výrazu vycítil , že mu nerozumím.
¨,,No . myslím tím, že bys třeba tím pádem- chtě- chtěla žít beze mě." , řekl a opatrně se na mě podíval. Vykulila jsem na něj oči ve zděšení , že by mě chtěl opustit.
..Jacobe! To je blbost. Jak vůbec můžeš myslet na něco takovýho?" , řekla jsem a vzala jeho teplý obličej do dlaní. Koukala jsem se mu dlouhou chvíli do očí.
,,Tohle nebo o tomhle už nikdy nesmíš uvažovat, to je blbost", vyslovovala jse každé slovo pečlivě. Přikývl.
Měli jsme obličeje tak moc blízko sebe, že už jsem to nevydržela a opět ho políbila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 °TeRůŮsHkA° _TwOje Sb KtErÉ Tě Má MoCÍK ráÁádO....:-* °TeRůŮsHkA° _TwOje Sb KtErÉ Tě Má MoCÍK ráÁádO....:-* | Web | 27. srpna 2009 v 11:17 | Reagovat

AhOjdA bROuKu taK jaK je...?...
tEšíš Se Do ScHoOl..?...Tak SE zaSE mĚJ Pp...:-*

2 LovelyBoom  Sbé LovelyBoom Sbé | Web | 29. srpna 2009 v 22:08 | Reagovat

Je to úžasný. Rychle další. máš talent. FAKT, NEKECAM

3 _TeRuUunKaA_/wŠaK yt WÍš O kOhO JDeE xD/ _TeRuUunKaA_/wŠaK yt WÍš O kOhO JDeE xD/ | Web | 29. srpna 2009 v 23:06 | Reagovat

KráSa ZalTíÍí...xD fAkT BoMbAaA...:-)

4 _TeRuUunKaA_/wŠaK yt WÍš O kOhO JDeE xD/ _TeRuUunKaA_/wŠaK yt WÍš O kOhO JDeE xD/ | Web | 30. srpna 2009 v 13:22 | Reagovat

broukuuu dneska obíhám jeno moje nejky affíky a ty jsi mezi nimi..:-)

5 MaJuShQa..YoUr AffS.. ObLiBa MoJe!! MiLeJu Tě!!! NaPIš!!MaJuShQa..YoUr AffS.. ObLiBa MoJe!! MiLeJu Tě!!! MaJuShQa..YoUr AffS.. ObLiBa MoJe!! MiLeJu Tě!!! NaPIš!!MaJuShQa..YoUr AffS.. ObLiBa MoJe!! MiLeJu Tě!!! | Web | 2. září 2009 v 19:51 | Reagovat

JhŮ... MnO TaK tO Je NáDhERný... Uch... mám slzy w očích... muchech... piš další powídku... pls... konečně 1. člowěk, co mě donutil číst... :) Ty wowce.. já ty powídky snad wytisknu a udělám z toho knihu!!! je to oprawdu nádjerný brouku!! :)

6 NiCoOlK@ NiCoOlK@ | Web | 2. září 2009 v 19:57 | Reagovat

DíKy MaRRy.. SeŠ ZlaTo Že To čTeš , SnaD Ti Teď DokáŽu VnuTiT i To StmíVáNí :-*

7 Elizabeth Elizabeth | E-mail | Web | 8. září 2009 v 20:49 | Reagovat

Ahoooj... To je nádherný!! Sorry, že sem si udělala čas na přečtení až teď, ale nestíhám, nestačím... :) Je to hrozně moc smutný... Nechňápu, jak dokážeš psát něco, kde je Edward bez Belly =D Napiš pls pokráčko :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama